Závislost v manipulaci

Manipulace z pozice závislého

Osoba, která má nízký pocit suverenity a vytvořila si závislost na druhém člověku, často používá způsob nátlaku ve formě žárlivosti a navozování viny a strachu. Všechny tyto tři oblasti jsou vysoce účinné a funkční. Především proto, že je to útok na naše emoce, a snaha vytvořit v nás špatné svědomí. Je to útok na vnímání zodpovědnosti a snaha přehodit na nás celý problém nedostatečné sebelásky a sebevědomí závislé osoby.

Takto závislý člověk má pocit, že svého štěstí dosáhne jen prostřednictvím svého partnera, nebo osoby, kterou si k sobě připoutal. Vše začíná nespokojeností s vlastním životem, který ho nenaplňuje, a proto potřebuje někoho, jehož vztahem si doplní nedokonalost svého života. Postupně dochází až k patologické závislosti, která oba ve vztahu dusí.

Nelibě nese, když se partner dostane mezi kamarády, nebo jinou společnost, protože může vyjít najevo, co je skutečně normálním chováním, a co je „zotročení“. Dalším neklamným znakem „závislého manipulátora“ je skutečnost, že zanedbává ostatní složky života. Nemá koníčky ani žádné zájmy. Tyto by totiž mohly omezit jeho čas, který potřebuje strávit se svým partnerem a tím mu dát určitou volnost, která by se mu mohla „zalíbit“ a tím „oslabit“ vzájemný vztah.

Žárlivost – pramení ze strachu ze ztráty blízkého člověka; je to odraz nedostatečného vnímání suverenity sebe sama a svých postojů;

Důsledkem je omezování druhého, jeho stálá kontrola. Paradoxně má žárlící člověk snahu zcela kontrolovat a ovládnout svého partnera. To často vede k pocitu jeho nesvobody a vnímání omezování jako způsobu ovládnutí.

Většinou dochází k nenápadnému očerňování lidí kolem, kteří jsou v očích závislého manipulátora pro něj hrozbou a vnímá je jako možné riziko pro svůj vztah. Je snaha o změnu partnera a jeho postojů k lidem okolo a činnostem, které jsou pro partnera blízké. Hlavně jde o to, aby si závislý člověk udržel svou pozici, která mu ve finále vyhovuje, a kterou se naučil využívat ve svůj prospěch. Většinou takto smýšlí lidé, kteří se nechtějí měnit sami, nebo aspoň svůj postoj, ale chtějí si svět přizpůsobit k obrazu svému.

Navozování viny – závislá osoba se staví do pozice slabšího, který potřebuje ochranu, pomoc a který z pocitu svého vnímání bere jako samozřejmost, že partner se pro ně bude obětovat, pomáhat a přizpůsobovat.

Toto bývá velmi často zneužíváno u osob nemocných, slabých, neschopných samostatného života. Tito potom útočí na sociální cítění partnera a zažité „normy“ vnímání co se má a co se nemá. Tímto není myšleno, že všichni slabší s námi automaticky manipulují, ale bývá časté, že si postupem času na naši pomoc zvyknou a začnou ji zneužívat nad rámec přirozeného vyhovění

Navozování strachu – k této taktice většinou závislá osoba přistupuje, když všechny předešlé pokusy udržet si svou vazbu na partnera zklamaly; je tu snaha o nenápadné výhrůžky a vytvoření představ, na základě nichž má mít partner strach z opuštění, ztráty svého vnímání okolím, ztráty hmotných a i nehmotných výhod.

Patří sem vyhrožování ztrátou kontaktu s dětmi, ztráty majetku, společenských postavení. Velmi často v krajních případech dochází až k agresi jako poslednímu způsobu řešení.

Manipulace z pozice silnějšího (vytváří na sobě závislost)

K vytvoření závislosti využívá manipulátor obratně techniku změny přístupu. V první fázi naprosto cíleně upraví své chování tak, aby vycházel manipulovanému maximálně vstříc a v pro manipulovaného nejnevhodnější dobu (což manipulátor dobře ví) mu následně pomoc odmítne. (spolupracovník pomáhá kolegovi s problémem, který neumí vyřešit; i přes jeho žádost mu to nevysvětlí, ale udělá „za něj“ s tím, že kdykoliv může přijít; po nějaké době, kdy tento model „funguje“ manipulátor v nejnevhodnější dobu pomoc z nějakého důvodu odmítne).

Tato taktika využívá navázání partnera na nějaký zvyk, ulehčení v životě, nebo pomoc, kterou následně manipulátor odmítne, nebo rafinovaněji podmíní požadavkem na protislužbu. V partnerství je tento jev patrný v různých etapách vztahu, kdy se s nabytou jistotou umenšuje pozornost manipulujícího partnera.

Manipulátor často svého partnera v společnosti svých a také společných kamarádů vykresluje v negativním světle. Znevažuje jeho schopnosti poukazováním na nedokonalosti a zamlčování kladných vlastností. Nezřídka manipulátor již tyto kladné stránky partnera ani není schopen vidět. Tím efektivně zajišťuje odcizení partnera od zbytku společnosti a zároveň posiluje své postavení. Většinou je ve finále zmanipulovaný partner rád že má tak obětavého partnera, který ho podrží, když se všichni tak „změnili“.

Další manipulativní technikou je uvádění mylných faktů – nepodložených tvrzení. Těmito manipulátor dokládá a vysvětluje své požadavky. Často jsou to obecně známé stesky: „Když se dva lidé milují, touží a chtějí trávit všechen čas pouze spolu“, nebo „jestli mě máš opravdu ráda, tak na večírek nepůjdeš, a dáš si víno se mnou doma“.

Velmi rozšířenou taktikou je snižování kvalit partnera. „Ty se chceš učit anglicky? Vždyť i česky umíš nic moc“, „To se dřív naučí auto řídit šimpanz než Ty“… Manipulátor navozuje v manipulovaném člověku pocit méněcennosti a stálému opakuje, jak může být rád, že je s ním, že mu pomáhá a dává jistotu rodiny.

Proč se těžko zbavujeme omezení závislosti

- Neřešíme problém vzniku závislosti – nechceme si připustit skutečnost, že jsme součástí závislého vztahu; máme tendenci vše omlouvat danou dobou, nemožností volby apod.; v tomto případě, pokud vztah ukončíme, je vysoký předpoklad, že v dalším se bude vše opakovat

- I závislý vztah je vztah – často převáží při hodnocení našich pocitů ve vztahu náš pohled, že přece jen je lepší nějaký vztah, než žádný; tato iluze je ale nejsilnější nástroj manipulátora

- Bojíme si přiznat, že jsme závislost odhalili pozdě – toto je paradoxně velmi častá skutečnost, která vede k otálení s ukončením závislého vztahu; strach z přijetí okolím, strach z vysvětlování, strach ze msty partnera je silnou brzdou pro řešení

Obrana proti manipulaci závislostí

Rychlá komunikační obrana proti útokům manipulátora technikou závislosti je nejjednodušší pomocí krátkých jasných vět, které dávají najevo, že si z jeho tlaku nic neděláte. Že vám nemůže vzít vaši sebeúctu (To je Tvůj pohled… Myslet si to můžeš… To už jsi říkal stokrát…Já to vidím jinak…). Následně je dobré v krátkosti objasnit svůj pohled, za kterým si stojíte. Neuchylujte se k opakovaným omluvám a obraně. Nic jste neprovedli. Máte právo na svůj pohled, na svoje postoje. Máte právo být sami sebou.

Důležitější pro klid a svébytnost člověka je vnímání sebe sama. Pochopení, že by nám nikdo neměl brát sebeúctu. Čím se nám podaří udržet si silnější sebeúctu, sebedůvěru, sebelásku, tím budeme vyzařovat větší suverenitu a manipulátor od svých záměrů rychleji upustí, protože ztratí svou účinnost.

Každodenní manipulace sliby

Na konci bych rád zmínil okamžik, kdy jsme manipulováni denně. Všichni se stáváme několikrát denně závislými, a to v okamžiku, kdy nám někdo něco slíbí. V případě, že věříme jeho slibu a netvoříme si záložní plány (což někdy ani nejde), stáváme se na něm závislými. Mockrát se mi v životě stalo, že jsem uvěřil/přijal slib a následně se dostal při jeho nedodržení do těžkých situací. Tlučení hlavou do zdi nepomáhalo, stejně jako dobré rady kamarádů, že si za to můžu sám J. Proto se nenechme manipulovat sliby lidí, o kterých pochybujeme a kterým stoprocentně nevěříme. Tímto způsobem totiž velmi rychle přijdeme o svébytnost a následně sebeúctu.

Samostatnou kapitolou závislosti je závislost v oblasti náboženství, sekt, zdravotnictví a reklamy. O těchto oblastech se zmíním v některém následujícím článku.